On (Glen Hansard) je pouliční muzikant a občas si přivydělává v dílně svého otce. Jeho snem je živit se hudbou, ale to se mu vůbec nedaří. Ona (Markéta Irglová) je talentovaná pianistka z Česka, která odešla do Irska kvůli obživě a prodává na ulici růže. Když se ti dva náhodou potkají, zjistí, že jejich společná hudba má neobyčejnou sílu a podaří se jim získat nejen peníze na pronájem studia, kde natočí společnou desku, ale také přízeň a obdiv všech, kteří se na jejím vzniku podílejí. Oba si ale velmi záhy uvědomí, že takového člověka, jakým je ten druhý, se jim podaří v životě potkat jen jednou. Jeho nově nabytá svoboda a její minulé závazky tak oba postaví před rozhodnutí, co jsou pro sebe schopní obětovat a jestli vůbec mají možnost zůstat spolu.
Glen Hansard a Markéta Irglová obdrželi za píseň "Falling Slowly" z filmu Once Oscara za nejlepší filmovou píseň roku 2007.
Film vznikl s neuvěřitelně nízkým rozpočtem přímo v ulících Dublinu, v autentických inetriérech a s neherci. Letos v lednu pak získal diváckou cenu na jednom z nejprestiženějších světových filmových festivalů v americkém Sundance. Následovalo uvedení do amerických kin, kde se film stal nečekaným hitem. Důvodů je hned několik. Originální a výborná hudba. Silný příběh. Vynikající a autentické herecké výkony. S hudbou Glena Hansarda se čeští diváci mohli setkat nesčetněkrát, poněvadž tento hudebník v Čechách často koncertoval se svou skupinou The Frames a některé jeho písně se objevily ve filmu Jana Hřebejka Kráska v nesnázích. Markéta Irglová s Hansardem spolupracuje a žije již několik let. Jejich hudba je melancholická a zároveň razantně energická.
Film Once vznikl jako malý, jednoduchý film, ale již dnes je jasné, že se jedná o jeden z nejúspěšnějších projektů s českou účastí za posledních několik let. Především pro Markétu Irglovou pak znamená průlom na mezinárodní filmové i hudební scéně. Glen Hansard přitom potvrzuje pozici nejzajímavějšího irského hudebníka od vzniku kapely U2. Once sice vypráví jednoduchý příběh o lásce a porozumnění mezi dvěma mladými lidmi, na druhou stranu však přináší i přesný pohled na české komunity v zahraničí a vypovídá o době, kdy se k úspěchu může dopracovat každý. Možná jen jednou za život a možná jen na chvíli, ale za to svobodně.
Jak se zrodil film Once… (dle slov Johna Carneye, scénáristy a režiséra)
O tomto projektu jsme se poprvé začali bavit v roce 2005 na koncertě Frames v Dublinu. Jako filmař, který se pohybuje i v oblasti hudby, jsem vždycky chtěl natočit snímek, který by nespadal do škatulky muzikál (v tom klasickém slova smyslu), ale přesto by pomocí písní vyprávěl moderní a velice jednoduchý milostný příběh. Zvažoval jsem (a brzy zavrhl) hodně způsobů, jak k tomu autorsky přistoupit, ale připadaly mi příliš ambiciózní. Chtěl jsem najít jednoduché zasazení a příběh, jenž by mohl využít písní způsobem, který je přijatelný pro současné publikum. Nakonec jsem se rozhodl pro příběh muzikanta, který se potuluje ulicemi Dublinu – člověka, který nemá nic a tudíž nemá ani co ztratit. Vymyslel jsem jednoduchý milostný příběh, který si v zásadě vystačí se dvěma postavami, a požádal Glena Hansarda (hlavní zpěvák The Frames) o napsání několika písní, které se pak vyvíjely společně s příběhem. Během několika následujících měsíců jsme si s Glenem vyměňovali nápady – já jsem mu poslal kus dějové linie, on mně písničku a tak pořád dokola. Těžili jsme navzájem ze svých nápadů a nakonec z toho vzešlo deset původních písní a 60stránkový scénář.
Mým záměrem bylo natočit originální film, takové vizuální album, jehož základem by byla realistická, moderní love story. Ocitáme se ve světě, ve kterém vydá tříminutová písnička za deset stránek dialogů, ve kterém postavy komunikují spíše písněmi než mluvením nebo tím, že by se ocitaly v dramatických situacích. To samozřejmě neznamená, že by film neměl tradiční tříaktovou strukturu, ale ta je méně obligátní než v běžných filmech – a samotné písně jsou klíčem k jejímu rozkrytí.
Více zde
