Hibernatus, DVD pošetka

"Zmrazený dedeček otravuje rozhodně méně než živý dedeček."Francouzsko-dánská expedice objeví na severním břehu Grónska tělo muže dokonale konzervovaného v ledovci. Je to nepochybně člen posádky francouzské lodi, která zde ztroskotala roku 1905. Zmrzlé tělo bylo dopraveno do Francie, kde se podařilo neznámého muže oživit. Pro bohatou rodinu Huberta de Tartas (Louis de Funés) je tato událost jen senzací a dalším úspěchem vědy. Ovšem pouze do té chvíle, kdy se zjistí, že zmrzlý Hibernatus je vlastním dědečkem manželky Huberta de Tartas. Hubert chce příbuzného ponechat vědě, ale jeho žena Edmée chce naopak dědečka vrátit rodině. A komu vlastně nyní patří rodinná továrna?

Francouzský herec Louis de Funés, plným jménem Louis Germain David de Funes de Galarza, se narodil 31. července 1914 v Courbevoie.

S prvními pokusy rozesmát diváky začal Funés již na základní škole. Jevištěm mu tehdy byl dvorek domku ve vesničce Velliers-sur-Marne. Na repertoáru byli prodavači, popeláři, kameloti a další postavičky vesnického života, které malý Louis denně pozoroval a jejich imitování věnoval rozhodně víc času než přípravě domácích úkolů. Období, které strávil na gymnáziu, zasunul komik ve svých vzpomínkách co nejhlouběji. Převažoval v něm totiž pocit ponížení a osamělosti, proti kterému se bouřil "šaškárnami". A ty páni profesoři rozhodně nepřijímali s povděkem. S výjimkou kreslení a klavíru svá středoškolská studia opravdu protrpěl, ale paradoxně právě tady poprvé poznal, jak chutná pohled do tleskajícího publika z divadelní rampy. Byla to sice jen "pidirolička" ve sboru komediantů, ale kdo ví, zda právě sem nepoložil osud první střípek své pestré mozaiky. Vzhledem k Louisovu přístupu ke škole se nedalo o dalším studiu uvažovat, a tak otec (zkrachovalý španělský advokát) rozhodl, dát syna do učení. Šancí dostal několik, a to v následujícím pořadí: Otec se rozhodl, že ho dá na kožešníka. Louis se v učilišti zoufale nudil a z dlouhé chvíle ostřeloval prakem kanára v kleci. Ředitel ho okamžitě vyrazil z učení. (Kanár byl jeho). Otec mu našel práci v kožešnické dílně. Za 8 franků denně měl sbírat špendlíky ze země. I to dělal špatně. Jeho kožešnická kariéra skončila, když omylem polil šéfa vodou. Louis rychle přešel na fotoučiliště. "Studia" nedokončil, protože do školní laboratoře hodil petardu a způsobil požár. Rodiče z něj byli nešťastní. Tlačili ho k tomu, aby si našel práci, ale Louise nic nebavilo. Uměl jen trochu kreslit a hrát na klavír. Všude ho odmítali. Selhal i jako průmyslový kreslíř i jako pomocný účetní. Ani armáda ho nechtěla. v roce 1930 ho vzrůst 1,65 m a "muší" váha 55 kg z vojny vyřadily. Konečně vyhrál konkurz na místo aranžéra! Louise docela bavilo zařizovat výkladní skříně a první týdny uběhly bez problémů. Potom ho jistý voňavkář požádal, aby vymyslel něco originálního. Louis nechal postavit dvoumetrovou pyramidu z lahviček s kolínksou. Než své dílo dokončil, všechno spadlo. Nadosmrti navoněný Louis klopýtal ve střepech a v troskách snu, že se stane aranžérem. Začal zaskakovat v barech jako pianista, aby měl vůbec z čeho žít.

Po svých pozdějších hereckých začátcích v rozhlase dostal šanci u filmu v epizodních rolích. Jako komik se proslavil až na konci 50. let. Natrvalo mezi filmové hvězdy vstoupil v roce 1964 uvedením filmu Fantomas, kde hrál i Jean Marais. U nás jej diváci obdivovali ve veselohrách Smolař, Oscar, sérii filmů Fantomas a Četník se Saint Tropez, Velký flám, Senzační prázdniny, Na stromě, Piti-piti-pa, Tonoucí se stébla chytá, Tetovaný aj. Louis de Funés hrál celkem ve 137 filmech. Zatímco ve Francii byl řadu let velice úspěšný, v USA byl například téměř neznámý s výjimkou komedie Dobrodružství rabína Jákoba z roku 1973. V Česku jeho popularitě napomohl vynikající dabing Františka Filipovského (dle některých fanoušků lepší než originál). Jeho herecký styl se opíral o živelnou komiku a neuvěřitelné mimické schopnosti, které mu vynesly přezdívku Muž tisíce tváří. Lous de Funés měl problémy se srdcem a s každou svojí rolí, ve kterých představoval různé cholerické postavy, riskoval srdeční infarkt, na který nakonec 27. ledna 1983 v Nantes zemřel.